Můj sportovní život po transplantaci

Obrázek

Někdy to bolí. Někdy to pořádně bolí. Tělo, které nebylo zvyklé na zátěž, se vzpouzí. Uvnitř mu vlévá krev do žil nová pumpa. Transplantované srdce ve mně bije šest let, rok si už zvyká na sportovní zátěž. V 35 letech, pět let po transplantaci, jsem totiž začal kariéru hokejbalového brankáře. Co na tom, že to bolí. Mám rád, když to bolí. A jsem rád, že to vůbec bolí.

Poslední měsíce před operací pro mě byly peklem. Neušel jsem sto metrů bez zadýchání, zavodňoval jsem se, nesměl jsem vypít ani litr vody za den. Srdce už bylo na poplach, měl jsem na kahánku. 11. února 2008, necelých osm let od zapsání na transplantační listinu, se ale stal zázrak. Dočkal jsem se nového srdíčka. Měsíc a půl po operaci jsem ještě byl v pražském IKEMu, kde mi profesor Pirk zákrok provedl. Poté jsem se složitě vracel do života doma. Dělalo mi potíže chodit, po operaci jsem měl totiž přerušené nervy v pravé noze, což omezovalo její hybnost. Nakonec jsem se ale z nejhoršího vyhrabal.

Od malička jsem měl rád sport, zvlášť fotbal a hokej. S kamaráFrantišek Bílekdy jsem oba sporty hrál za barákem, byl jsem brankář. Vinou vrozené srdeční vady – transpozice velkých cév – jsem se ale nemohl stát vrcholovým sportovcem, byť jsem po tom toužil sebevíc. V 16 letech jsem ještě založil hokejbalový klub Wizards Krupka, pak už mi ale zdravotní problémy nedovolily prožívat vítězství a prohry svého klubu. Musel jsem přerušit školu, druhým domovem se pro mě staly nemocnice. Snad jsem ani nedoufal, že se ještě někdy vrátím, byť jsem si to přál.

František BílekNa sport jsem nikdy nezanevřel. S vášní sobě vlastní jsem se mu věnoval jako fanoušek a později i jako novinář. Když jsem dostal druhou šanci, rozhodl jsem se vyzkoušet, co nové srdíčko zvládne. Nejprve jsem začal chytat za futsalový tým Balticflora Teplice. To bylo čtyři roky po transplantaci. Našel jsem se ale až v hokejbalové brance. Po 20 letech jsem se odhodlal opět navléknout betony. Byl to fantastický pocit. Srdíčko nemělo problémy, jen mé tělo to bralo s despektem. Rozmazlené svaly jsem těžko dostával do pozoru. Časem si ale zvykly a nyní už mi dokáží prokázat potřebnou službu.František Bílek

Obnovil jsem provoz Wizards Krupka, máme za sebou první rok v Teplické hokejbalové lize. Jako nováček jsme se dostali do čtvrtfinále, v němž jsme vypadli s vítězem základní části. V šestatřiceti má kariéra nekončí. Naopak. V lednu se mi narodil chlapeček Štěpánek. Chtěl bych si s ním za naše „Kouzelníky“ zahrát, to je moje sportovní motivace do dalších let.

 

Přeji všem transplantovaným sportovcům hodně vůle a hlavně zdraví!   František Bílek

 

Další informace o příběhu Františka Bílka si můžete přečíst na odkazech zde:

                                                                                                 Autor textu a foto: František Bílek


Děkujeme Františkovi, že se s námi podělil o svůj příběh a přejeme mu pevné zdraví a hodně sportovních úspěchů. 

« Zpět