Smát se nebo plakat?

Obrázek

 

Život s transplantovaným orgánem přináší řadu situací, které někteří berou s humorem, někteří se nad nimi rozčilují. Někdo je bere s nadhledem a zasměje se jim, někdo se rozčílí a někdo jen nechápavě kroutí hlavou. Jaké situace máme na mysli?
Za všemi těmito příhodami stojí lidská nevědomost. Proto je dobré to brát s nadhledem a příliš se nerozčilovat. Lepší je v klidu vysvětlit vaši situaci a popsat co máte. Většina lidí si se zájmem vše vyslechne a projeví zájem dozvědět se něco zajímavého.

 

 

Úvodem jednoduché laické vysvětlení pro nezasvěcené, aby pochopili, o co se jedná. 

 

1. Pacient, kterému selhaly ledviny a má začít jezdit na dialýzy, má dvě volby. Buď bude jezdit na hemodialýzu, nebo si může dělat sám peritoneální dialýzu. U hemodialýzy mu operačním zákrokem upraví na předloktí tepnu, která se časem rozšíří a zvětší se v ní průtok krve. Říká se jí shunt (šant) nebo fistule. Do ní se napichují jehly dialyzačního přístroje. Takto potom musí jezdit dvakrát nebo třikrát týdně na 4 hodiny na dialyzační středisko. Nemůže nikdy vynechat a je vlastně vázaný na místo dialýz. U peritoneální dialýzy má pacient z břicha vyvedenu jednu hadičku (katetr), na kterou si napojuje vaky s roztokem a dialýzu si dělá sám. Z jednoho vaku si napouští čistý dialyzační roztok do břicha a do druhého vytéká roztok znečištěný, který se potom vylije do záchodu. V nemocnici si vždy nafasuje vaky s čistým roztokem. Dokonce firma, která vaky s roztokem dodává, vám je doručí na předem dojednané místo i v zahraničí. Takto můžete neomezeně cestovat a dialýzu si provádět kdekoliv potřebujete.

     

2. Při transplantaci ledviny se nevyměňují nefunkční ledviny, ale nová funkční ledvina (štěp) se vkládá do podbřišku buď vpravo, nebo vlevo. Je to kousek k močovému měchýři a břišní tepně, kam se štěp připojí. Nefunkční ledviny se postupně zmenšují a stane se z nich chrupavkovitá hmota o velikosti švestky, nebo téměř úplně vymizí. Takže vlastně pacient po transplantaci  má celkem tři ledviny.

 

Jaké situace nám tedy život připravuje?

Zážitky pacientů tak, jak nám je popsali:

  •  Řekl bych, že nejčastější otázka, se kterou se hádám všichni „ledvináři“ setkali, je: „A kterou ledvinu ti vlastně vyměnili? Pravou nebo levou? Nebo obě?“
  •  Jednou mi bylo hodně špatně od žaludku, bolelo mě břicho a zvracel jsem. Nebyl jsem si jistý, je li to nějaká střevní viróza, nebo ledvina. Pro jistotu jsem si zavolal záchranku a odvezli mě do nemocnice na ambulanci. Cestou jsem nahlásil, že mám transplantovanou ledvinu a jaké beru léky. V nemocnici si mě doktor položil na lehátko vysvlečeného do půl těla, přečetl si zprávu, nejméně třikrát jsem ho informoval o transplantaci ledviny a on potom vstal a začal mi prohmatávat břicho. Evidentně viděl obrovskou jizvu, u které se ale vůbec nezarazil. Myslel jsem, že ví co tam je a vyhne se tomu místu. Ale to byl omyl. Jak prohmatával játra, slezinu, žaludek, střeva, tak se nad jizvou ani nepozastavil a krásně tam zajel prsty a zmáčkl. Já vykřikl bolestí, on se lekl a ptal se co je, já mu řekl: „Tam mám tu ledvinu.“ Chudák nevěděl, jak zakrýt ten trapas, že to nevěděl. Začal se omlouvat. Naštěstí jsem měl jen nějakou střevní virózu, ale má zkušenost byla, že i lékaři a sestry, kteří nejsou přímo z oboru, o transplantacích moc neví.
  •  Jeden zážitek z doby, kdy jsem ještě jezdil na dialýzy. Pracoval jsem tenkrát jako prodavač v Hudy Sportu a protože bylo léto, měl jsem na sobě jenom triko s krátkým rukávem. Za svůj šant jsem se nestyděl a nezakrýval jsem ho. Měl jsem ho krásně rovný a rozpíchaný žebříček jizviček byl viditelný přes celé předloktí. Jednou jsem u pokladny obsluhoval maminku s asi šestiletým chlapcem. Když jsem přebíral platbu, najednou chlapeček na celou prodejnu zakřičel: „Hele mami, pán je narkoman!“ Chudák paní zčervenala a samou hanbou se málem propadla do země. Já se jen zasmál a chlapečkovi jsem vysvětlil, co to je. Miluju děti a jejich čistotu a otevřenost. Když něco uvidí, nebo si něco myslí, rovnou se nahlas zeptají, nebo řeknou, co si o tom myslí.

Máte i vy nějaké podobné zážitky z vašeho života s transplantovaným orgánem? Podělte se o ně s námi. Napište nám na info@transplantsport.cz 

Autor: Martin Turek

« Zpět